22. Struny podzimu přinesly unikátní hudební zážitky

Mezinárodní hudební festival Struny podzimu uzavřel 10. listopadu společným vystoupením pianisty Michela Camila a kytaristy Tomatita v pražském Rudolfinu svůj 22. ročník. Závěrečný koncert podtrhnul význam festivalu nejen na české kulturní scéně. „Struny podzimu každoročně prokopávají cestu k rozšiřování hudebních obzorů. Každý festivalový koncert je událostí svého druhu a žánru. Struny podzimu uvádějí hudbu, kterou jinde neuslyšíte,“ říká prezident festivalu Marek Vrabec. Letos festival svému poslání dostál měrou vrchovatou. Návštěvníci Strun podzimu byli svědky osmi českých premiér zahraničních umělců a jednoho unikátního projektu, který díky festivalu vzešel z domácí hudební scény. Do Prahy přijel průkopník minimalismu Terry Riley, irská folková dvojice Paul Brady a Andy Irvine či brazilský kytarista a pianista Egberto Gismonti. Mladší generaci hudebníků, kteří se v Česku objevili poprvé, zastupovali raper Open Mike Eagle, zpěvačka Lizz Wright a bluegrassová kapela Punch Brothers.

Program nabídl uměleckou kvalitu napříč žánry. „Struny podzimu opět ukázaly, že hudba nezná hranic. Letošní program s množstvím českých premiér byl možná tím nejodvážnějším v celé historii Strun podzimu,“ hodnotí programový ředitel Vilém Spilka. Struny podzimu poprvé spojily tvůrčí síly s festivalem světla Signal v rámci společného programu Off-Strings. Výsledkem byl projekt Organik uvedený v kostele U Salvátora. Varhanice Katta a uskupení BLOK_4, zajišťující vizuální složku představení, vytvořily nefalšovaný situační „event“, který lze prožít jedině přímo na místě.

 

PREMIÉRY LEGEND

Díky Strunám podzimu se v Česku vůbec poprvé představili hudebníci, k nimž už hudební publicisté po právu přiřazují přídomek „legendární“. Jednomu z nich, skladateli a hudebníku Terrymu Rileymu a jeho skladbě In C, patřil začátek 22. Strun podzimu. Zahajovací koncert v Národním památníku na Vítkově v provedení sboru Ars Nova Copenhagen se zařadil mezi historické milníky festivalu. Výjimečnost tohoto večera ještě zvýšila osobní účast samotného Terryho Rileyho, který na provedení vlastních skladeb zavítá už jen velmi svátečně. Dokládají to i nadšené ohlasy interpretů – členů Ars Nova Copenhagen. Přestože skladba In C patří do jejich repertoáru už několik let, s autorem skladby se většina z nich setkala osobně poprvé právě na pražském koncertě Strun podzimu. O den později se Terry Riley představil už jako aktivní a stále hledající i objevující hudebník, když zahrál v duu se svým synem, kytaristou Gyanem v sálu Pražské konzervatoře.

Další premiéra patřila irské folkové hudbě. Vůbec poprvé se na popud pořadatelů Strun podzimu ze svého rodného ostrova do střední Evropy vypravila kapela Paula Bradyho a Andyho Irvinea, zásadní dvojice renesance irské tradiční hudby. Pokud byl někdo na pochybách, zda irský folk najde v srdci Evropy dostatek nadšených posluchačů, zaplněné hlediště Divadla Archa mu na tuto otázku poskytlo jasnou odpověď. O den později se „Struny“ přestěhovaly do Anežského kláštera. Úvodní sérii koncertů patřící hudebním legendám zde završil brazilský multiinstrumentalista Egberto Gismonti a jeho dva sólové recitály na dva různé nástroje. Publikum odcházelo rozděleno otázkou, zda je Gismonti lepším kytaristou či pianistou, nakonec se však obě skupiny shodly, že zažily dva nezapomenutelné koncerty.

Post a Comment